Jak začít investovat

S finančními prostředky, které získáváme v rámci své pracovní, podnikatelské a jiné činnosti můžeme naložit trojím způsobem. Utratit je za zboží a služby, nechat je ležet ladem nebo investovat. Spotřebovat určitou část prostředků musíme vždy, minimálně za účelem zajištění základních životních potřeb. Pokud to je alespoň trochu možné, neměli bychom utratit veškeré naše příjmy, ale vytvářet si určitou finanční rezervu. Nechat v takovém případě ležet peníze ladem není rozumné, protože se v čase díky inflaci snižuje jejich reálná hodnota. Investicí rozumíme takové vynaložení finančních prostředků, u kterých se předpokládá jejich zhodnocení v čase.

Investujeme proto, abychom zvýšili hodnotu svých finančních prostředků, anebo alespoň zabránili postupnému snižování jejich reálné hodnoty díky pozvolnému růstu cen. Reálná hodnota 100.000 Kč z roku 2000 činila na konci roku 2020 pouhých 64.000 Kč, což představuje pokles o 36%.

Inflační znehodnocení 100.000 Kč (2000 - 2020)

Investicí je například termínovaný vklad, stavební spoření, penzijní připojištění, nákup akcií, dluhopisů, fondů, zlata, uměleckého díla, rezidenční a investiční nemovitosti. Investicí naopak není nákup běžného automobilu, spotřebního zboží a výdaje na dovolenou a volnočasové aktivity. Investováním se vzdáváme okamžité spotřeby ve prospěch spotřeby budoucí. Investované prostředky nám také mohou přinášet dodatečné příjmy ve formě dividend, úroků, výnosů z nájemného.

Obojí má smysl. Pokud disponujete volnými finančními prostředky, neměli byste je nechat ležet ladem z důvodů uvedených výše. Postupné investování je vhodné pro každého, kdo je schopen pravidelně odkládat a investovat určitou část svých příjmů, aniž by již musel disponovat určitým objemem volného kapitálu. Postupné investování je výborná cesta, jak finanční kapitál vybudovat.

Každý investor přistupuje k riziku jiným způsobem. Před samotnou investicí je potřeba se zamyslet, jak budu reagovat, pokud dojde například k poklesu hodnoty mé investice. Tím si definuji, zda se považuji za konzervativního, vyváženého, růstového či dynamického investora. Důležitým faktorem pro výběr vhodné investice je také časový horizont, ve kterém chci investovat. Čím je můj horizont delší, tím větší je pravděpodobnost dosažení očekávaného výsledku. Investoři s kratším investičním horizontem by se měli vyhýbat rizikovým aktivům a investicím.

Investory můžeme pro zjednodušení zařadit do čtyř základních skupin:

• Konzervativní investor

  vyhledává především ochranu investovaného kapitálu a nízké kolísání hodnoty investice. V portfoliu by měly převládat méně rizikové investice (bankovní depozita a dluhopisy).

• Vyvážený investor

  preferuje stabilitu, ale zároveň chce částečně participovat na zhodnocení rizikovějších aktiv zastoupených například akciemi.

• Růstový investor

  disponuje delším investičním horizontem, akceptuje vyšší kolísání hodnoty investice a očekává výraznější růst její hodnoty. Preferuje ve větší míře akciové investice.

• Dynamický investor

  je rizikově orientovaný, očekává vysoké zhodnocení své investice a je ochoten akceptovat výraznější kolísání její hodnoty. Je zároveň schopen nést riziko případné realizované ztráty.

Fondy jsou nástrojem společného, tzv. kolektivního investování a představují jednoduchý nástroj, jak investovat i relativně malý objem finančních prostředků do širšího portfolia investic. Diverzifikovaný fond totiž eliminuje riziko nesprávného výběru jednotlivé investice. Každý fond navíc řídí investiční profesionál, který disponuje dostatečnými zkušenostmi a potřebným zázemím.

Základní členění fondů je na fondy pro veřejnost a fondy kvalifikovaných investorů. Fondy pro veřejnost jsou určeny širšímu okruhu investorů a mají přísnější pravidla týkající se investování než fondy kvalifikovaných investorů. Pravidla pro investování fondů kvalifikovaných investorů jsou podstatně volnější. Investor musí být schopen akceptovat vyšší riziko a disponovat větším objemem volných finančních prostředků.